Běh Evropa
Byl jsem potěšen, když mě vedení města požádalo o reprezentaci na mezinárodním běhu Evropa. Myšlenka štafetového běhu do Strasbourgu vznikla v maďarském městě Kazincbarcika s úmyslem nejen podpořit vstup našich zemí do EU, ale i sblížit běžce jednotlivých partnerských měst a prohloubit tak jejich spolupráci. Trasa běhu vedla z Maďarska přes slovenský Svit do polských měst Knurów a Swidnica, v Čechách se do běh
u zapojila Police a Trutnov a v Německu město Burgkirchen. 1800 km (2 000 000 kroků) jsme absolvovali během 12 dní. Od průměrných 150 km/den se nejvíce lišila polská etapa Knurów-Swidnica dlouhá 230 km a naopak závěrečná etapa z německého Oberkirchu do francouzského Strasbourgu měla jen 30 km.Běželi jsme sice štafetovým způsobem, ale zástupci jednotlivých měst se ke štafetě přidávali až ve svém městě. Takže když jsem vybíhal z Police, maďarští kolegové (a běžci z Knurówa, kteří jako jediní běželi též z Maďarska) měli v nohách přes 200 km. Že nešlo jen o běhání nejlépe nastíní popis průběhu dne, např. etapy z Passau do Burgkirchen.
Spíme v kasárnách asi 40 km od města, vstáváme v 6 hodin a po výborné snídani v kantýně přejíždíme do centra Pasova. Následuje prohlídka kostela Niedernburg s ostatky svaté Gisely-ženy prvního maďarského krále. Přejíždíme na hranice města a od 9 do 12 hodin běžíme do města Pocking.
Po doběhu nás čeká krátké uvítání na radnici, přípitek a přesun na hřbitov k hrobům maďarských vojáků padlých ve 2. světové válce. Po krátké mši a položení věnce pokračujeme v běhu do Burgkirchen.
Kolem páté hodiny přibíháme za zvuků živé dechovky na burgkirchenské náměstí, o uvítání se postarali fotbalisti - žáci. Zatímco vedoucí "zájezdu" předává starostovi k podpisu listinu s naším poselstvím, běžci doplňují energii zmrzlinou a pivem. Jazykově zdatnější jedinci stačí i debatovat o průběhu běhu s přihlížejícími. Následuje ubytování v pensionu ve mlýně (každodenní překvapení, budeme-li spát s Poláky,
Slováky či Maďary; pravidelný boj o sprchu...). V osm jedeme do zimní haly, přesněji do její restaurace, kde nám u slavnostní večeře starosta města Burgkirchen představuje posledního běžce, Franze Petermaiera.Rozdílný scénář měl pouze poslední den, kdy jsme za policejního doprovodu hromadně proběhli ulicemi Strasbourgu k budově Rady Evropy, kde jsme po krátkém přivítání předali naši deklaraci. Následovala přednáška a diskuse o činnosti Rady Evropy v oblasti sportu a mládeže a na závěr prohlídka jednacího
sálu Rady. Večer jsme na maďarském zastupitelském úřadu podebatovali o smyslu tohoto běhu i s přizvaným slovenským a polským zástupcem a českou zástupkyní.Jsem rád, že jsem se této akce zúčastnil a těším se na shledanou s polskými biegaczami na některém z polických závodů.
Honza Pohl