PEPIKŮV "VÝLET NA VÝCHOD"

A je tu první dopisovatelský příspěvek od Pepi Havlíčka (omlouvám se, ale diakritiku vám nedopřeju, chce se mi strašně spát):

23. - 26. července 2001

PO  23. 7.

Kosice - Bingovce - Herlany - Banske - Vranov nad Toplou - Mala Domasa - Nove Kelce (88 km)

Neni nic lepsiho, nez krajet nozem a polykat kousky nekolikrat pretaveneho platkoveho Eidamu a prikusovat k tomu dva dny starou housku, to vse po teple sprse a za zvuku venku padajicich kapek.

V Kosicich bylo na ulicich slyset dost cestiny. Koupil jsem sadu na lepeni dusi, ale jinak se moc nezdrzoval a vyrazil.Uz jsem potreboval sedet na kole a slapat. Hned z mesta vede jeden kopec a za nim dalsi. Po dvaceti kilometrech jsem odbocil z hlavni a stoupal do Herlan. Kazdych asi 30 hodin tam tryska jediny gejzir byvaleho Ceskoslovenska. Prijel jsem asi v jednu a akorat od jedne do tri to melo vypuknout. Tak jsem se jal cekat; kolem bylo uz dalsich 50 lidi. Za chvili me to prestalo bavit. Zkusil jsem si predstavit, jak to asi vypada, a kdyz jsem to uznal za dostacujici, tak jsem pokracoval dal do kopcu.Preslapal jsem Slanske vrchy a sjel do Banskeho, pres prvni pravou cikanskou osadu do Vechce a Vranova nad Toplou. Ta osada byla skvela, u spolecny studny prave nekolik bab tlachalo, radost pohledet.

Centrum Vranova tvori krizovatka ve tvaru T, kolem ktere je nekolik panelaku s obchody v prizemi, vrchol realneho socialismu, rekl bych. Cely den se mi hlavou honily vzpominky na Polnohospodarsky magazin nebo Bezpecnostny zapisnik - televizni porady z mladi. U mistnich tureckych mafianu jsem si dal kebab a pokracoval k Domase. Poprve jsem mel pocit, ze prcham pred destem.

U hraze prehrady jsem se divil, ze je tak mala. Az pozdeji, z kopce jsem uvidel i tu horni - vetsi. Silnice podel prehrady je pekne houpava.

Vyhlizel jsem, kde bych spocinul na noc a mezitim se zacaly stahovat mraky. Prvni kemp si mi moc nezdal, kdyby prselo, nemel bych se kam schovat. Druhy uz byl trochu lepsi, ale u vchodu byla dokonce ubytovna s noclehem za 150 Sk, nekup to! Po noci ve vlaku to bylo jasne. Kdyz jsem se sprchoval, poprve zahrmelo.

Mistni jeste nejsou zblbly kapitalismem - kdyz je v obchode vic lidi, nepospichaji, aby jich vic obslouzili, vykecavaji se dal. Na silnicich to jsou hrozni gangsteri, asi jako Polaci. Kazda rovinka konci zatackou a pomnickem s cerstvymi kvety. Slovenky jsou fajn.

ÚT  24. 7.

Nova Kelce - Turany nad Ondavou - Okrúhle - Kurima - Bardejov - Lenartov - Ruska Vola - Stara Lubovňa - Kamienka - Haligovce (135 km)

Od Domasi jsem se otocil na zapad. Ze to bude pres kopce jsem tusil, ze budou takovy - to ne. Pred Bardejovem jsem se divil, co vsechno jsou Slovaci schopni oznacit do automap jako silnici, ale jinak to je pekny kraj. Na kole to bylo úsmevne. S cestama to je vubec legracni, jakmile je nekde kus krasne, siroke rovne silnice, za pristi zatackou se zúzi na polovinu, stane se z ni tankodrom s omezenim rychlosti na tricitku. Po sto metrech se ale zase objevi ta siroka a pekna silnice.

Bardejovske centrum je zapsane ve Fondu svetoveho dedictvi UNESCO jako maximalne dochovany historicky mestsky komplex i s casti puvodniho opevneni. Je to pekne. Hlavne velke namesti. Cela jeho plocha krome vnejsich pruhu je vydlazdena hrubymi oblymi kameny. A mistni pres ne vesele a nenucene klopytaji. V polobotkach, v lodickach.

Obedvat ve velkem meste se mi nechtelo. Cekal jsem na vesnickou hospodu kousek dal. Po nejakych kilometrech jsem uz mel fakt hlad, tak jsem nakoupil housky, taveňak, dzus a parenici. Sednul jsem si pred kram a tam jsem to (skoro) vsechno sned´. Skoda, v dalsich dvou vesnicich hospody otevreny byly. Z Bardejova jsem pomalu a pak cim dal tim rychleji stoupal pres velky kopec do Lubotina. Nahore jsem si musel dat tatranku. Ve stoupani kolem v druhem smeru profrcela rodinka ceskych cyklistu. Dolu jim to slo dobre. Pri mem sjezdu jsem projel Ruskou Volou - asi nejaka ruska enklava - i napis na ceduli byl krome latinky i v azbuce. Na hlavni silnici z Presova do Stare Lubovni jsem mel krizi. Aspoň ze zacalo svitit slunicko. Zastavka na smazak v motorestu to spravila. Do mesta jsem to pak uz nejak doslapal. Na namesti jsem si dal voraz, dobil penezenku a dolil tekutiny. Byli jsme tady uz s nasima pred sedmi lety.

Posledni kopce pres Spisskou Maguru uz nemely byt tak hrozne. Ale o kopce neslo. Zacala bourka. Nahore to praskalo, promoceny jsem si rikal, ze hlinik je urcite spatny vodic. Chvili jsem se pod kopcem, uz na druhe strane, schovaval v jedne z oblibenych autobusovych zastavek. Kdyz se desť zmirnil, pokracoval jsem a ve sjezdu brzo uschnul. Po trech kilometrech zacalo lit znovu a silne. Uz to skoro ani nemelo smysl se schovavat. Dalsi zastavkovy úkryt se jmenoval Haligovce, motorest. Pri pohledu na poryvy vetru a vody jsem se snazil nepropadat chmurum. Po nekolika stech metrech stala u kraje silnice cedule s posteli. V chatce jsem stravil zbytek dne jako predtim.

ST  25. 7.

Haligovce - Cervony klastor - Niedzica Zamok - Nowy Targ - Skomielna Biala - Jordanow - Makow Podahalanski, vlakem Sucha Besidzka - Zywiec - Bialsko Biala - Cieszyn (98 km, vlakem 95 km)

Zbytek autentickych zapisku se v originale nedochoval. Z ruznych zdroju lze sestavit nasledujici asi nejpravdepodobnejsi sled udalosti:

V noci silne prselo i rano porad neco padalo, o to pomalejsi a miň úderne bylo vstavani, v rekach i potocich, vsude plno vody, setkani s polskym cyklistou z Bialsko-Bialej, pres kopce v drobnem mzeni do Novego Targu - cestou objizďka asi kvuli vylite vode na silnici, na namesti v NT bylo nadherne, i slunicko svitilo, zdalo se, ze vsemu je konec - byl, dal po hlavni silnice smerem na Krakov, ve stoupani zacalo drobne prset, pak uz prselo jen cim dal, tim vic, po hlavnim tahu to bylo o hubu, auta kvuli kapkam nebyla slyset, ve velkem provozu jezdili hrozne, taky to jeden na silnici neustal, ale byl jen nabok v pangejtu, v Skomielna Bialej jsem odbocil opet na zapad. K silnemu desti se pridala bourka, postupoval jsem asi po deseti kilometrech, od zastavky k pumpe apod., kdyz jsem toho mel plny zuby a pozoroval, jak kolem si Polaci hrali: jezdili s majackama a hodne strikali, proste psina, usoudil jsem, ze uz asi dal nedojedu a ze bude nejlepsi hledat nocleh, v prvnim meste - Maków Podhalanski - bylo najednou na ulicich 30 cisel vody, ktera misty dost rychle proudila, lidi v ulicich opevňovali ploty prknama a cim se dalo, ryli prikopy a tak, na nadrazi bylo zavreno, ale na kolejich stal vlak a v nem par rozumnych lidi, kteri radili, co nejrychleji pryc odsud, pruvodci ve vlaku pozdeji mluvili o tom, ze tam asi dva lidi umreli a voda strhla nejake silnicni mosty, ze Suchi Beskidzkej bylo lepsi pokracovat vlakem co nejdal, az do Cieszyna, o pulnoci byl hranicni prechod do Ceskeho Tesina opravdu klidny i lavicka na nadrazi do rana dobre poslouzila, na rano zbyl posledni pokus…

ČT  26. 7.

Tesin - Havirov - Ostrava - a domu

O pul seste jsem zacal stoupat z Tesina do Havirova, ten kopec jsem ani necekal. Ale byla mlha a pro zmenu drobne mzilo, takze jsem nic nevidel. Asi 5 km pred mestem zacalo zase hnusne lit. Chvili jsem se schovaval, popojizdel a pak to vzdal. Po hlavni silnici jsem sjel dolu do mesta, projel hlavni havirovske prospekty, po "dalnici" dojel do Ostravy a skocil na vlak.

Pepa H.