Police - Kudova - Bor - Schody z Boru - Machovská Lhota - Machovská sjezdovka - ...  (? km)

Já (Pepa), Markéta, Hanýsek, Meďoch, Matěj, Martin

Hanýsek mi už dlouho sliboval, že vyrazíme na schody z Boru. Vloni jsme tam jezdili docela často. Letos se do vyjížděk přimíchaly i další činnosti a tak jsme Bor a jeho schody nechávali do zásoby.
A teď, nakonec hlavní vyjížďkový sezóny (dnes, v sobotu 9.11., napad sníh) jsme se tam podívali. Meďoch s Matějem ještě navrhovali Ruprechťák, ale přeci jen už je dost zima a Bor je blíž…
Odvážně jsme dali sraz do Chudoby už na devátou ráno. Modrá obloha potěšila. U Čedoku jsme se přesností nám vlastní potkali s Martinem (ani jsme nemuseli brzdit, plynule se k nám připojil) a frčeli jsme k hranici. V parku už čekal Meďoch a akorát přijížděl Matěj. Hanýsek tou dobou ještě dával svoje kolo po Děčíně dohromady:).
Několikrát jsme probrali otázku, jestli se z Chudoby na Bor nedá jet někde z kopce nebo aspoň po rovině, ale nikomu se na uspokojivé řešení nepodařilo přijít. A tak jsme museli šlapat do kopce. Markétka nabrala k podzimu formu a tak nás docela proháněla. Jeli jsme přes Jakubovice a dál po červený na parkoviště u Blendnych skal. Nahoře jsme zmrzli, posvačili, pokochali se pohledem do kraje, potkali se s Hanýskem, rozloučili se s Martinem a vyrazili k bájným schodům.
Na prvních terénních nerovnostech jsem lehce znejistěl. Ostatní dravě vyrazili kupředu a já se nestačil divit a chvílemi i nosit:). To však byla jen daň za špatnou rozcvičku. Matěj s Hanýskem měli naštudovaný poslední Velo, kde psali o tom, jak na zimu… Když přišly první opravdický schody, tak už to byla pohodka. Hanýsek, Matěj i já jsme je jezdili většinou několikrát. Markétka s Měďochem se na nás pobaveně dívali, mrzli a čekali, kdo dá větší rakev.
Když jsme se vyblbli a vymrzli, sjeli jsme dolu k silnici, kde na nás stále čeká ještě jedna výzva. Poslední ale snad nejvydatnější schůdky na zelený turistický značce z Boru, ze silnice na pěšinku, která zkracuje serpentinu. Chvíli jsme je pokoušeli, ale pak jsme uznali, že zase zbudou na příště. Pak jsme se jeli k Hubkom ohřát.

To ale nebyl konec vyjížďky. Bylo teprve kolem jedný. Byly příhodný podmínky a tak si Meďoch vzpomněl, že Markéta by se chtěla zničit na padáku. A šli jsme lítat. Přidal se Daw.
Nejdřív to předved Matěj, tři pokusy, třikrát úspěšné. Pak jsme si to vyzkoušeli i my - Markétka, Daw i já. Pocit výbornej.

Mezitím se připozdilo ...

pepa                            

<<   zpět - nedělnívyjížďky