MONGOLSKO 2000 - 1. část - CESTA TAM
10. července - 28. srpna 2000
Hanes & Mates
Tak takhle nějak to v Mongolsku vypadá. A my to chtěli vidět.
|
|
Předtím ale musíte vyrobit pořádnou stopařskou ceduli a vyrazit na východ. Třeba přes Náchod na Varšavu.
|
|
Šlo nám to super, za první odpoledne jsme dorazili až do Kladska. Usínáme na bejvalý chmelnici (jinde se náš stan bez tyček a kolíků postavit nedal) a kocháme se pohledem k Boru a Hejšovině. Ještě je čas se vrátit...
|
|
Po ránu jdeme zkusit kamioňáky na klodskou vnitrostátní celnici. Netrvalo dlouho a vezeme se několik set kiláků do Piotrkówa Tryb. Já tímhletím Magnem a Mates za ním stojícím bílým meďourem.
|
Polska.
|
Kaunas, Litva. Konečně potkáváme i jiný stopaře; v Polsku jsme nikoho stopovat neviděli. Stopujeme asi 20 minut a jdeme spát. Pro dnešek to stačí, navíc je tu u dálnice zajímavý...
|
|
betonový monolit. Památník obětem Kaunaského koncentračního tábora. Na večer nás jeho převisy ochránily před lehkým deštíkem.
|
|
Riga, Lotyšsko.
|
|
Výstavní město v německém stylu, Balt je Balt.
|
Rekonstrukce sověty zanedbávaného centra probíhá v nezvyklé čistotě. Nevědět kde jsem, zdravil bych Gutentag.
|
Zajeli jsme si asi 20 kiláků na pláže.
|
A vycachtali se v baltu.
|
Nevynechali jsme ani skanzen,
|
|
před kterým se dá bez problémů přespat.
|
|
Vnitrostátním vláčkem jsme dorazili do Zilupe a polopěšky polostopem dojeli na ruskou hranici. Tu jsme překročili o půlnoci, spíme asi kilák za celnicí.
|
|
Placeným stopem přijíždíme do Sebeže (na fotce je nádraží) a vlakem pokračujeme přes Velikije Luki do hlavního města.
|
|
MOCKBA. Chrám Vasila Blaženého na Rudém Náměstí.
|
|
Za 500 rublů (700 Kč) kupujeme jízdenky na pětidenní cestu do Irkutska. 5000 km a nějaký drobný. Jinak vláček jede až do Čity, tipuju tak 8000 km.
|
|
Na chodbičce každého vagónu je samovar.
|
BAM. Bajkalsko amurská magistrála.
|
Vagón restaurant.
|
|
A to je naše kupé, teda spíš oddíl, protože jedeme plackartnym vagónem a ten nemá jednotlivý kupé oddělený dveřma. Ulička je průchozí.
|
|
Po pěti dnech vystupujeme v Irkutsku. Matěj Brát před plakátem k akčnímu filmu BRAT (bratr) 2.
|
|
Hádejte kde jsme.
|
|
Voda studená, zato pitná.
|
|
Bajkalský tjumen.
|
V solené a uzené formě.
|
Bajkal.
|
|
Port Bajkal. Před lety nejvýznamnější přístav Bajkalu. Dnes trosky, ostatně jako spousta továren, dolů, ...
|
|
Tady výjimečně není na vině pěrestrojka, ale irkutská přehrada, která zatopila část přístupové železnice (BAM). Hlavní tah byl přeložen o několik desítek kilometrů jinam a přístav se ocitl na slepé koleji.
|
|
V zimě se pokládávali koleje na zamrzlé jezero, čímž se zkrátila cesta do Ulaan-Ude o několik set kilometrů.
|
|
Snídaně v trávě...
|
|
Na dobrou radu z internetu pokračujeme pěšky po staré železnici. Vlak tu jede jednou za den, bohužel ve dvě v noci. Máme štěstí, stopli jsme si drezínu údržbářů a svezli se 8km.
|
|
I tak je to do příští stanice kus cesty.
|
|
A jít po kolejích, to není žádná sranda.
|
|
Nočním vlakem dorážíme do ... Nejvýchodnější cíp Bajkalu.
|
|
Doplňujeme nádrž (vařiče) a vlakem popojíždíme přes Ulaan Ude na hraniční přechod Nauški.
|
|
Volíme nejlacinější možnou variantu, tedy přejezd čáry místním vlakem (mašina a jeden vagón) a do mezinárodního rychlíku nastoupíme v první mongolské stanici.
|
|
Ze Suchbaataru jedeme sice expresem Moskva-Peking, zato za vnitrostátní tarif.
|
|
Triumfální příjezd do Ulaan-Baataru. Vystupujeme z vlaku společně s desetičlennou pražskou bandou, jejímž členem je i Lucka z Náchoda. Věděli jsme, že ji potkáme, ale zrovna teď a tady?
|
hanes, foto mates